Borges a Golem - Paradigma moderního vztahu
Juan Eduardo Fleming, velvyslanec Argentinské republiky v ?eské republice

Vztahy mezi jednotlivými zem?mi se zakládají jak na vzájemné znalosti p?íslušných spole?ností a jejich p?edních osobností, tak na sdílení spole?ných témat a zájm?, které tento vztah udržují a posilují. Zájmy, které spojují dv? nebo více zemí, se mohou týkat oblasti ekonomické, politické, kulturní ?i v?decké, jmenujeme-li jen ty nejzákladn?jší. Ideální vztah nastává tehdy, dojde-li k propojení více oblastí najednou, které na sebe vzájemn? p?sobí, a tím tento vztah trvale podn?cují a obohacují. Jedním z takových p?íklad? m?že být i Golem a báse? Jorge Luise Borgese ve spojení se specifi?ností ?eské kultury a s v?deckou a um?leckou tvo?ivostí její spole?nosti.

Golem je um?lou bytostí a biblickým symbolem, který byl nap?í? v?ky opakovan? interpretován. Ve Starém zákon? je p?edstava Golema spojena s transcendentálním p?vodem, pozd?ji je Golem podroben mystickým výklad?m v kabale a v 19. století je interpretován v duchu romantické magické legendy. Dnes stojíme na prahu nového výkladu, který nabízí moderní doba.

Jedním z hlavních pramen?, jimiž se inspiroval Jorge Luis Borges k napsání své krásné, hluboce pronikavé a zárove? hravé básn?, byla studie Gershoma Sholema nazvaná "P?edstava Golema ve vztahu k telurismu a magii." Scholem v ní p?edkládá výklady prvních t?í fází ideje Golema nap?í? naší židovsko-?ecko-k?es?anskou civilizací. Ten úpln? první - biblický - je obohacený o agadické výklady. P?edstava Golema zde souvisí s po?áte?ní fází stvo?ení Adama, který ješt? neoživený Božím vdechnutím v sob? shromaž?oval veškerou vesmírnou velikost a sílu. Tento Golem-Adam se vyzna?oval telurickou schopností získanou z hmoty zem?, ze které byl vytvo?en. Na rozdíl od pozd?jších Golem? mluví a varuje p?ed zbloud?ním k pohanskému modlá?ství, ?ímž by bylo znesv?ceno jméno Boží.

Druhý, talmudický výklad ?íká, že pokud by neexistoval prvotní h?ích, "neexistoval by rozdíl mezi tvo?ivou schopností Boha a dokonalým spravedlivým ?lov?kem", protože ?lov?k je stvo?en k obrazu Božímu. A proto tento Golem již nemluví. Na po?átku bylo Slovo a od N?j je odvozeno veškeré stvo?ení. V d?sledku prvotního h?íchu, dokonalý spravedlivý ?lov?k nem?že p?edat ono Božské vdechnutí, které se odráží v ?e?i. Tento výklad odpovídá kabale a nalezneme jej v Sefer Jecíra neboli Knize stvo?ení, napsané mezi 3. a 6. stoletím jedním židovským novopythagorejcem, ?íká Scholem. Už se nedá aplikovat na Adama, souvisí s existencí spravedlivých lidí a jejich tvo?ivou schopností tady na Zemi. V tomto kabalistickém pojetí hrají d?ležitou roli jména Boží a písmena, která jsou signaturami veškerého stvo?ení a kterými On zobrazil všechno, co je stvo?eno a všechno, co bude stvo?eno. - “Pokud - jak onen ?ek v Kratylu pravil - / podstata v?ci se ve jmén? skrývá, / pak sama r?že v t?ch hláskách p?ebývá / a slovo Nil sta?í náhradou za Nil.” - ?ekne pozd?ji Borges.

Ve st?edov?kému pojetí Golema z 11. a 12. století se ješt? nemluví o magii. Ta se v souvislosti s Golemem objevuje koncem 12. století. Zpo?átku je termín Golem používán pro um?lou, tajemnou postavu stvo?enou magickou schopností ?lov?ka pomocí neškodné, ?isté magie. Pozd?ji se p?edstava Golema m?ní v p?edm?t mystického inicia?ního rituálu, který však nadále upadá pohlcen šuškáním nezasv?cených. A tak se dostáváme k nejznám?jšímu výkladu Golema, jenž navazuje na st?edov?ké magické rituály a zárove? zd?raz?uje nebezpe?né a ni?ivé síly pramenící z telurické podstaty Golema. V prvním, biblickém výkladu se žádná zmínka o možném nebezpe?í neobjevuje. Ale Scholem nás ujiš?uje a varuje: “…tato nebezpe?í nep?icházejí z Golema, ani z n?j vycházejících sil, nýbrž naopak ze samotného ?lov?ka… nebezpe?né je nap?tí, vyvolané tímto procesem v samotném stvo?iteli”. Takový je Golem ság, jenž vykonává nejr?zn?jší domácí funkce, které mu v d?ív?jších podobách nikdo nep?id?lil. Ze slavných legend sem pat?í Golem, za jehož tv?rce je považován Rabbi Jehuda Löw ben Becalel, slavný Rabbi Löw z Prahy, pozd?ji uctiv? pojmenován p?ízviskem Maharal, což v p?ekladu znamená Náš u?itel Rabbi Löw.

A jaký je náš sou?asný Golem? Ten, který spojuje naší p?ítomnost s o?ekávanou budoucnosti. Tak to vystihuje i pan prezident Václav Havel ve svém myšlenkov? hlubokém a podn?cujícím poselství, kterým poctil tento ?esko-argentinský kulturní projekt. V dnešním pojetí je Golem, jak ?íká Havel, "(...) kýmsi (nebo ?ímsi) stále nehotovým, stále vznikajícím a nov? utvá?eným..." , což odpovídá sou?asnému stavu spole?nosti a civilizace. Domnívám se, že odpov?? dlužíme práv? Praze, jejímu Rabbimu, jejímu lidu, duchu ?eského národa. P?ed n?kolika m?síci byl v ?eské televizi vysílán program Golem a Golemové, ve kterém byl Golem náležit? uveden do souvislosti s um?lou inteligencí, s roboty (významný ?eský objev Josefa a Karla ?apka), s kybernetikou, po?íta?i a internetem. Na v?deckém poli nachází moderní technologie postupn? své uplatn?ní, ale v našem každodenním život? už hraje zásadní, stále rostoucí roli. V této nové é?e, jež tvo?í sou?asná fáze naší civilizace, není snad práv? po?íta?ová technika a informatika kabalou dnešní doby? A kybernetika s um?lou inteligencí dnešním Golemem? Ale nezdá se, že by Golem "p?išel", aby byl následn? zni?en. Podobn? jako Borges, který ve svém básni Golema nenechává zem?ít, ani já si nemyslím, že byl stvo?en, aby mu byl z úst vy?at šém, nebo aby se emet redukovalo jen na met.

Idea Golema v sob? skrývá nekone?n? bohatou symboliku související p?edevším s oblastí náboženskou, zárove? však p?esahuje do etiky, filozofie, literatury a celé kulturní oblasti a v sou?asnosti zasahuje též do v?dy. Jednotlivé kulturní akce, které jsou sou?ástí projektu Golem 2002 / 5763, byly organizovány ve snaze zachytit a promítnout onu obrovskou rozmanitost sfér a vazeb s Golemem a spojit tak dávnou legendu s naší moderní dobou. Jediným, kdo nese odpov?dnost za Golemovo chování, je ?lov?k, jeho stvo?itel. A v tom také spo?ívá zájem a význam našeho kulturního, um?leckého a v?deckého projektu, jehož cílem je p?isp?t v dnešním sv?t? plném zmatku k záchran? a znovuobjevení hodnot spojených s Golemem biblických po?átk? i s jeho nejr?zn?jšími interpretacemi z pozd?jších dob. Projekt Golem spojuje ?eskou republiku a Argentinu a jeho posláním je mimo jiné i snaha, aby se ob? zem? vzájemn? podporovali v rozvoji v?deckého zkoumání a moderní technologie, po?íta?ové techniky, informatiky a kybernetiky, což jsou oblasti, kde mají jist? mnoho spole?ného. To všechno p?edstavuje už dost d?vod? k tomu, abychom se oboustrann? nejenom povzbuzovali, ale také aktivn? podporovali naše vzájemné vztahy v?etn? ekonomických, které z toho mohou vzejít.

První ?ást projektu Golem se uskute?nila již za?átkem roku, kdy Argentinské velvyslanectví vyhlásilo ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy sout?ž o nejlepší ?eský p?eklad Borgesovy básn? Golem. Sout?ž byla ur?ena student?m špan?lského jazyka a hispánských literatur. Vít?zem se stal student FF UK Jan Jícha.

Projekt Golem je výsledkem spolupráce Argentinského velvyslanectví a argentinského Ministerstva zahrani?ních v?cí, Univerzity Karlovy, Židovského muzea a Židovské obce v Praze. Jednotlivé kulturní akce navazují na báse? Golem, na univerzálnost témat a symbol?, které obsahuje. O?ekává se, že se v polovin? p?íštího roku 2003 Projekt Golem uskute?ní také v Buenos Aires.

Home | About us | The forum | Articles | News | Links
© 2002 Celaforum.org | Todos los derechos reservados | All rights reserved